Vítejte na stránkách věnovaných zapomenutému koutu našeho města Kolína
 
 
   
    
 
   
 
 
 
 
 

historie lokality U Pekla, Pekla, mlýn Peklo a okolí
 
 
 
 
 
 

 
   Lokalita U Pekla, Peklo se nachází na úplném konci města Kolína (směr Praha) pod vodojemem "Vodárnou" (kresba František Hlaváček 1945). Samotná ulice U Pekla byla za ulici města Kolína označena někdy kolem roku 1950. Ulice se nachází v klidné oblasti a její okolí má bohatou historii, která sahá až k pravěku. Ulice se napojuje na bývalou císařskou silnici do Prahy, vybudovanou v polovině 18.století. V ulici se nacházejí pouze dvě čísla popisné (432 a 45).
 
 
 
 
 
  V souvislosti s výstavbou obchvatu města byly nedaleko křižovatky směrem Praha a odbočky na Novou Ves nalezeny rondely z mladší doby kamenné (neolit, cca do 5600 př. n. l., kultura s lineární keramikou), sídliště z pozdní doby kamenné (eneolit, závěrečná fáze doby kamenné, předchází dobu bronzovou), pohřebiště ze starší doby bronzové (na území Čech  doba bronzová asi 1800-700 př.n.l.), bohaté komorové hroby z doby železné (750 -450 př.n.l.) i ojedinělé raně středověké hroby. Na návrší nad rybníkem (malá vodní nádrž Peklo na Pekelském potoce), který byl vybudován kolem roku 1950 za koncem ulice U Pekla směrem ke Štítarům, bylo nalezeno sídliště z pozdní doby doby bronzové, pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry z pozdní doby kamenné i osamocený keltský hrob (pozn. Keltové - kultu sloužilo ohrazené místo s primitivními modlami nalezené na území obce Libenice okr. K.Hora stáří cca 2600 let, od Kolína cca pouze 7km). Oba rondely se nachází vedle ulice U Pekla směrem na Prahu.
foto: výstava Cesta napříč časem a krajinou, Regionální muzeum v Kolíně
 
 
 
 
V prostoru budoucí mimoúrovňově křižovatky byly nakonec odkryty části dvou neolitických rondelů a dalších 1500 objektů z období neolitu, eneolitu, doby bronzové, doby železné a raného středověku, včetně pohřebiště únětické kultury, pohřebiště bylanské kultury a raně středověkého pohřebiště. V jižní části plochy bylo zachyceno zanesené koryto původní vodoteče, směřující k Pekelskému potoku, kde byl již dříve nalezený keramický depot z období laténu.

Zdroj: ŠUMBEROVÁ, R. a kol. 2012. Cesta napříč časem a krajinou. 1. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2012. 146 s. ISBN 978-80-87365-52-6
 
 
 
 
 
 
 
 
foto: Tomáš Růžička
 
Nad rybníkem Peklo bylo v roce 1994 objeveno 6 nádob z 2. stol. př. n.l., z nichž jedna byla importována z horního Porýní nebo dokonce až z Galie. Na pražském předměstí byl v prostoru dnešního závodu Lučební učiněn v roce 1936 hromadný nález 83 výhradně železných předmětů z 2. – 1. stol. př. n. l. o celkové váze 15 kg: sekery, nože, srp, kosa, radlice, ovčácké nůžky, klíč, průbojník, majzlík, kladivo, výhňová lopatka, kování, součásti vozů, řetěz, hrot kopí a závěs pro kotel. Ukrytí těchto věcí zřejmě odráží duchovní sféru pohnutého období konce keltské vlády a válečných událostí souvisejících s germánským obsazováním území.  
Zdroj: ŠULC, R. "Cesty a památky". [online]. 2016. [cit. 2016-03-09]. Dostupné: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/keltske-sidliste
 
 
                               foto: výstava Cesta napříč časem a krajinou, Regionální muzeum v Kolíně
 
 
Oblast a rybník se jmenují podle mlýna, který se zde nacházel již v letech 1327 a byl nazýván "Pekelský" nebo "mlýn v Pekle" nebo také jako "Dolní mlýn" (Horní mlýn se nacházel výše proti proudu Pekelského potoka směrem ke Štítarům, ale  nedochoval se, viz. fotogalerie-mapy).  V roce 1327 byl mlýn v majetku kolínského rychtáře Choclina. V roce 1588 mlýn získalo město Kolín. Mlýn na dvě kola byl po třicetileté válce pustý a sešlý. V letech 1633–1637 byl městským písařem v Kolíně Viktorin Morávek, syn pekelského mlynáře. Roku 1675 byl tento mlýn prodán rodině Konvalinkových. Později přecházel do různého vlastnictví. Počátkem 20. století byl mlýn zrekontruován a zaveden elektrický pohon. Od roku 1919 do roku 1924 vlastnila mlýn společnost pekařů. Hned vedle mlýna na stejné straně cesty stávalo "pohostinství-výletní restaurace" pro výletníky i kolínskou mládež, která se zde chodila rekreovat. Hospoda fungovala do roku 1939. Někdy po roce 1952 byla tato budova sloužící jako restaurace stržena (..v roce 1951 zde ještě stála, přesné datum demolice neznámé..). Bohužel dne 16.5.1924 přestal mlýn provozovat svůj účel, neboť vyhořela mlýnice.
 
pohlednice 1904
 
dnešní podoba -  mlýn Peklo
 
Pohled na mapu vytvořenou v rámci I.vojenského mapování - josefské z let 1764-1768a 1780-1783
Na mapě v levé části mlýn Peklo (do Kolína stále ještě kus cesty). Dnešní poloha ulice U Pekla je na této mapě již zachycená. Dále na mapě vidíte Štítarský mlýn, který již neexistuje.
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
 
 
III. vojenské mapování - františko-josefské z let 1877-1880
Na mapě je stále zachycen mlýn Peklo. Zajímavé je zachycení chemické továrny v místě, kde dnes stále existuje. 
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
 
 
 
       
 
     V místech dnešního rybníka včetně sádek byl náhon a louka s meandry Pekelského potoka.  Tento jediný kolínský rybník Peklo vznikl rozšířením původního rybníčku, který ležel na mlýnském náhonu Pekelského mlýna. V letech 1950-1953 byl rozšířen na 6,3 ha. Neprovozovaný Pekelský mlýn  definitivně zanikl  v roce 1950, kdy byl rodině Kostomlackých zabaven a využit pro činnosti Státního statku Kolín ( z doslechu .... nejdříve zabrali pole a následně mlýn..). Po roce 1989 byl objekt restituován a následně prodán. Z pomalu chátrajího hospodářského stavení ze začátku 90 let se opět stala čistě upravená obytná usedlost, kde dnešní majitel provozuje malý specializovaný autoservis. Kresba František Hlaváček 1945.
 
        Nad rybníkem Peklo bylo v roce 1994 objeveno 6 nádob z 2. stol. př. n.l., z nichž jedna byla importována z horního Porýní nebo dokonce až z Galie.
 
       
 
 
 
  
  Historie druhého čísla popisného se váže k roku 1945, kdy pozemek v ulici U Pekla (tehdy samota Peklo) po válce manželé Josef Čáp (*13.11.1904 Horní Holetín, okres Chrudim, +22.2.1991 Kolín) a Hedvika Čápová za svobodna Procházková (*1.10.1910 Svobodná Ves, bývalý okres Čáslav, +22.12.1990 Kolín) směnili s městem za pozemek pod pozdějším nádražím Kolín-dílny. Manželé bydleli v pronajatém bytě v Kolíně cca od roku 1930, a to v části Zálabí ulice Čelakovského 550. V ulici Raisova 57  na pronajatém pozemku provozoval pan Josef Čáp zahradnický závod. Informace je možné mimo jiné naleznout v Adresáři města Kolína, který byl ke dni 1.6.1934 sestaven Frant.Fuchsem, policejním nadstrážníkem a Václavem Macháčem, policejním strážmistrem, dále v průvodci města Kolína z roku 1939 na straně 72 vlevo dole.
 
 
 
Josef Čáp (foto 1944) a Hedvika Čápová (datum neznámé)
 
harmonické foto z léta 1943, zahradnický závod Kolín V., Raisova  / zleva: Věra a Blanka, Zálabí zima 1944 
 
        Dne 15.3. válečného roku 1945 ve 14,35 hodin bohužel začal třetí  válečný nálet na město   Kolín.  Po první náletové vlně následovalo  ještě dalších pět vln (14.40, 14.45, 14.52, 14.59, 15.05  hodin). Bombardování provedly 2nd, 97th, 99th, 301st, 463rd a 483rd Bombardment Group, celkem  130 Létajících pevností, svrženo 1192 pětisetliberních bomb o hmotnosti přibližně 270tun. Bombardováním bylo těžce zasaženo Zálabí a mimo jiné domy i dům v ulici Čelakovského čp. 550, ve kterém manželé Čápovi v roce 1944 bydleli. Dům byl z velké části zničen (.. částečně  tímto domem prolétla letecká puma a dopadla až do vedlejšího domu..). Manželé i s dětmi tento osudový nálet naštěstí přežili. Josef Čáp s dcerkou Věrou přečkal nálet na kopci za Vinicí a Hedvika Čápová společně s dcerkou Blankou byla  cca 3 hodiny zasypána ve sklepě zničeného domu.
 
Byt manželů Čápových 15.března 1945 (na horní fotografii z léta 1943 stejný dům)
 
Na Zálabí a v Sendražicích bylo zničeno celkem 103 domů, 166 těžce a 869 lehce poškozeno. Při náletu zahynulo 75 obyvatel, 73 těžce a 89 lehce zraněno. Po náletu se manželé přestěhovali k prozatímnímu ubytování do zahradnímu domku u zničeného zahradnictví a brzy po té na samotu Peklo ke Kostomlatským. Později se přestěhovali do pronajatého bytu na rohu ulice Veltrubská-Brankovická nad tehdejším obchodem "Drogérie u Sýkorů" (dnes obchod Ovoce a zelenina). V roce 1950 se manželé již natrvalo přestěhovali do ulice U Pekla (samota Peklo), kde již byl postaven svépomocí malý domek na pozemku, který manželé směnili s městem za pozemky v dnešní lokalitě ŽST Kolín-dílny.
 
 
Průkaz a doklad o zaopatření osob postižených leteckými útoky ze dne 19.3.1945, zahradní domek, kde manželé po náletu krátce bydleli
 
 
Manželé provozovali v Kouřimské ulici úspěšné květinářství v místech nad stávající restaurací u náměstí, které bohužel museli odevzdat komunálu s veškerým vybavením (přesnější rok je neznámý). Mezi vybavení květinářství náležela i interierová funkční fontána. Komunál následně vše používal v nezměněném stavu ještě několik let.
 
 
 
  
 
 
Šipka (součastí dobové fotografie) ukazuje na dům, kde manželé původně bydleli.
Stejný dům taktéž na horních fotografiích.
 
 
 
 
Josef Čáp, závod zahradnický Kolín Zálabí v ulici Raisova po náletu 15.3.1945
 
 
Zahradnický skleník před náletem v roce 1944. Z leva pan Josef Čáp.
Fotografie ve vlastnictví rodiny.
 
 
 
Kolín Zálabí po 15 březnu 1945
 
 
                                      *ulice Horského                                      *křižovatka Ovčárecka a Okružní, dům čp. 475                      
 
*Kolín Zálabí po 15.březnu 1945 
 
 
         V roce 1950 v ulici U Pekla (samota Peklo) manželé dokončili svépomocí stavbu malého rod.domku. Dům měl být dle jejich původních záměrů větší (respektive delší), ale bohužel jim byl již odebrán stavební materiál (pravděpodobně pro tehdejší jakoukoliv lidovou budovatelskou akci). Josef Čáp pracoval po roce 1951 v  komunálním zahradnictví u Lučebních závodů (dnes čistička vody u trati vedle Lučebních závodů), později jako zahradník ve Státním statku Kolín a následně v zahradnictví ve Velkém Oseku. Zde byl zaměstnán až do svých 72 let. Netřeba již dodávat a rozvádět, že své zahradnictví po roce 1950 provozovat nemohl.
 
 
 
     
Josef a Hedvika Čápovi, dobové fotografie domu č.p. 432 z let kolem 1952-1960
 Za zmínku jistě stojí volný svah na druhé fotografii. Dnes je zarostlý a naparcelován pro zahrádkařské kolonie.
 

Hedvika Čápová s Věrou a vnukem

 

 

1954 oblast Vodárny "Pražské předměstí a ulice U Pekla"

Historická ortofotomapa © CENIA2010. Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009.
2010 oblast Vodárny "Pražské předměstí a ulice U Pekla"

 Budeme vděčni, pokud by nám kdokoliv poskytl nějaké dobové fotografie uvedené ulice, mlýna nebo státního statku. Kontakt upekla(zavináč)email.cz, děkujeme.

další články k historii naleznete v aktualitách sekce TISK
 
 
 
          Historie bude aktualizována dle dalších dostupných informací.
Stránka bude postupně doplňována o další materiál, prosím o trpělivost.


Foto sbírka Tomáš Růžička.
 
*veřejně dostupné foto
 
 navštivte fotogalerii a současnost ulice U Pekla
(bude doplňováno)
 
 
 
 
 
 
 kontaktní email upekla(zavináč)email.cz
 
Litujeme, ale kopírování obrázků a fotografií z těchto stránek není dovoleno.
Obrázky a fotografie z www.upekla.snadno.eu nesmí být používány bez písemného souhlasu.
Důvodem je ochrana rodinného archivu.
Děkujeme za pochopení.
TOPlist